Bilance vlády po šesti měsících
Vláda Andreje Babiše ve čtvrtek 9. července 2026 hodnotila plnění svého programového prohlášení po prvních šesti měsících ve funkci. Premiér uvedl, že kabinet vyhodnocoval celkem 978 úkolů, z nichž 195 ministři dokončili, 774 je podle něj rozpracovaných a devět dosud nezačalo. Na tiskové konferenci Babiš označil za největší úspěchy kabinetu nízkou inflaci a snížení cen energií. Opozice naopak hodnotí vládu jako kabinet arogance, nekompetentnosti a chaosu. Podle premiéra se vláda dál soustředí hlavně na přípravu příštího rozpočtu a na prosazení zákonů ve sněmovně.
Premiér také řekl, že vláda bude své plnění programu hodnotit znovu v lednu stejnou formou. Za klíčovou agendu označil rozpočet, který chce kabinet podle něj prosadit v návaznosti na další legislativní kroky. Babiš zároveň připustil, že prosazování vládních návrhů je obtížné, protože opozice je podle něj proti prakticky předem. V projevu zaznělo i to, že kabinet chce během prázdnin schválit další normy, mezi nimi novelu zákona o penzijním připojištění. Prezident Petr Pavel podle ČT24 uvedl, že si hodnocení vládního programu zatím nepročetl a nejprve se s ním chce seznámit.
Spory o veřejné finance a EET 2.0
Výraznou část vládní bilance tvořily i spory o veřejné finance a daňovou politiku. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že ministerstvo staví příjmovou stranu rozpočtu na zavedení moderní formy elektronické evidence tržeb EET 2.0, reformě spropitného v gastronomii a na potírání nelegální práce. Podle ní resort našel provozní úspory napříč státní správou za 11 miliard korun oproti původnímu návrhu rozpočtu na rok 2026. Schillerová zároveň uvedla, že EET 2.0 má podle kabinetu přinést do rozpočtu 14 miliard korun ročně. Opozice i někteří ekonomové tuto částku považují za nadhodnocenou, přičemž ve třetím čtení má zákon čelit návrhu na zamítnutí.
Ministr průmyslu Karel Havlíček označil za další úspěch vlády snížení cen energií a podporu energeticky náročných odvětví. Podle něj kabinet splnil přibližně 35 procent programového prohlášení a reagoval včas i na ceny pohonných hmot. Havlíček také řekl, že vláda bojuje na evropské úrovni proti emisním povolenkám ETS 1 a ETS 2. Zmínil rovněž znovuzavedení mistrovských zkoušek pro řemeslníky a rozpracování EET 2.0. Dalším krokem má být spojení agentur CzechInvest a CzechTrade, které má být dokončeno v srpnu. Vládní komunikace tak staví na kombinaci fiskálních úspor, změn v daních a zásahů do podnikatelského prostředí.
Politické napětí kolem obrany a NATO
Do domácí politiky silně zasahuje také spor o zahraničněpolitické a bezpečnostní otázky. ČT24 5. července uvedla, že premiér Babiš pojede na summit NATO v Ankaře na neformální večeři i středeční jednání Severoatlantické rady, zatímco program Úřadu vlády prezidenta Petra Pavla nezmiňoval. Vládní delegace měla odletět z Kbel krátce před prezidentem a zahrnovat ministra zahraničí Petra Macinku, ministra obrany Jaromíra Zůnu a vládního zmocněnce Jakuba Landovského. Prezidentova účast byla po několikaměsíčních sporech zajištěna předběžným opatřením Ústavního soudu. Kabinet původně Pavla do delegace nezařadil a prezident kvůli tomu podal kompetenční žalobu.
V posledních dnech spor dál pokračoval i v rovině veřejných vyjádření. Babiš ve videu na sociálních sítích kritizoval prezidentovu aktivitu a zpochybnil četnost jeho účasti na jednáních Bezpečnostní rady státu. Zároveň připomněl, že spojenci se v roce 2014 zavázali dávat do roku 2025 na obranné výdaje dvě procenta HDP a že Česko tento závazek podle upravených kritérií NATO loni nesplnilo a pravděpodobně jej nesplní ani letos. ČT24 uvedla, že Babiš na summitu měl být přítomen na obou hlavních jednáních a společném fotografování lídrů. Spor tak zůstává jedním z nejviditelnějších testů vztahů mezi vládou a Hradem v létě 2026.
